Star Trek: Enterprise "Air Force One"

Probuzení

Probudí se tedy po roce 2500 - respektive jej najdou a vůbec netuší odkud se vzal. Jeho loď není v žádných záznamech a lékařské vyšetření vykáže, že byl hibernován více jak několik desetiletí, což je samozřejmě nemožné, protože to nikdo nikdy nepřežil, tak tomu nevěří a ani se to nedostane do záznamů. Dýchá a bije mu srdce, ale mozek vykazuje hodnoty, které neodpovídají normálu (to bych řekl po takovém vyučování!). Doktoři nedávají naději, že vůbec bude žít. Kromě jediného - je to plachý, bledý, blonďatý kluk, asi tak v jeho věku a všichni jsou přesvědčeni, že je to cvok: trpí představou, že je v něm ještě někdo jiný: jeho otec, což byl nejuznávanější génius v oboru hibernační medicíny. On sám má nevysvětitelně přesné vědomosti svého otce, proto jej respektují. Ten chlapec tam není náhodou, všechno to začalo dlouho před jeho narozením, kdy budoucí kapitán navázal kontakt právě s jeho otcem, který žil sám s manželkou v divokých podmínkách nehostinné planety, nicméně ve špičkově vybaveném středisku pro jeho pokusy. Profesor se časem dozví, kdo je tenhle kluk letící vesmírem, se kterým se setkává jen virtuálně, s jeho holografickým obrazem, a co chce. : Chce se probudit a žít! Jenže medicína ještě není na takové úrovni, aby jej zvládla udržet při životě a tak spolupracují na jeho "nejvelkolepějším projektu" probuzení z hibernace po staletích... Práce však je příliš mnoho a otec umírá před dokončením. Proti vůli svého pacienta proto provede transplantaci svého mozku do hlavy svého syna, aby pokračoval v jeho práci se stejnými, - ba dokonce většími vědomostmi. Jeho syn, který je svému otci neustále při ruce se za ta léta ukázal nesmírně nadaným medikem, ačkoli v jiném oboru, nicméně s operací souhlasí netuše, co jej to bude stát...
A tak je u jeho prvního pohybu ruky jen jediný doktor a začíná rehabilitace. Postupně zfunkční svalstvo, takže by se mohl hýbat, kdyby mu pracoval mozek v což nikdo nevěří. Největší optimisté předpovídají, že to dotáhne maximálně na IQ 20. Když jedna medička se nad ním naklání a šeptá: "Jestli mě vnímáš, zkus alespoň pohnout víčkem!" Otevře oči a slabě se usměje: "Pravým nebo levým?" Je z toho šok, ale není zas tak v pořádku aby mohl dokázat víc. Celou dobu nikdo nevěřil, že by z něj mohl být myslící člověk, o to víc jsou fascinováni. Za pár dní už chodí a mluví. Cvičí a učí se používat své tělo - teoreticky o něm ví vše co se dá. Sám nezná své možnosti a spolu s těmi mezi kterými se pohybuje je překvapován vlastním výkonem. Udělá testy bez jediné chyby - což nemá obdoby. Ptají se ho, co bude dělat. "Chci vlastní kosmickou loď." - prohlásí upřímně. Vysvětlí mu, že malé plavidlo může mít nejdříve ve 21 letech anebo musí vstoupit do Akademie Federace. Tam však nechce. Nemá rád armádu a abych ho rovnou trochu popsal, nemá rád celou tu dobu, politické zřízení - ví, že sem nepatří a tak vše kritizuje a proklíná se sebejistým odstupem, čímž se mu podaří udělat si nepřátele téměř ze všech byrokratů, politiků a velitelů. Pošlou ho do školy. Aby však vyučování mohlo odněkud začít, musí zjistit hranice jeho vědomostí, po mnoha testech se jich však nemohou dopátrat: "Doposud podal 1811 zlepšení, měli bychom jej seznámit s Projektem, mohl by nám být velmi užitečný." Neprozradí mu, že loď se už staví, jen využívají jeho vědomostí. Chovají se k němu jako k dítěti, později jako ke geniálnímu dítěti.. On však z jediné součástky odhalí celý Projekt.