Star Trek: Enterprise "Air Force One"
 

Prolog

     Nekonečný vesmír. Z jeho hlubin se řítí nejtemnější "černo", které neodráží ani světlo. V hranici obrysů, kde už není nic vidět lze jasně rozeznat malou kosmickou loď. Letí rychlostí, jaké ještě žádné plavidlo Federace nedosáhlo. Ta malá loď pulzuje neuvěřitelným životem, jsou v ní směstnány desítky miliónů lidí, vlády a ministerstva, velení Flotily a vědecké stanice…
     Čtrnáctiletý kluk, s vážným dospělým výrazem se díval zamyšleně z kopule na hvězdy. Jeho oči nejsou očima dítěte, zračily se v nich dějiny. Všichni z posádky byli otočeni k němu. Na ramenou se mu blýskalo pět hvězdiček - hodnost, jaká nikdy ve Flotile nebyla. Ani uniforma se nepodobala jakékoli jednotce, spíše připomínala oblek nejvyšších politických vrstev, ovšem ze společenských oděvů zase vybočovala svým technickým vybavením, jakoby šlo o skafandr. V ruce ten chlapec svíral "královské jablko": kouli, pohledem stejně neprostupnou, jako byl povrch lodi. Rozhodl se: "Toto není můj čas, nepatřím sem." Pak zmáčkl tlačítko na palubní desce, vytvořil se vír zářící všemi barvami duhy, kopule se oddělí od lodi a sám ve víru zcela zmizí. Dál už je jen klid a naprosté ticho galaxie.