Star Trek: Enterprise "Air Force One"
 

Puerin

Z řady techniků vystoupí kluk snad ještě mladší než on: kadet Akademie, i přes jeho vojenský výcvik v něm zvítězí profesní hrdost, hněv, že někdo uráží jeho práci. A ještě takovýhle usmrkanec. Celou dobu měl hrozný strach, tolik frček pohromadě nikdy neviděl, ale jeho vztek je větší než strach: "Pane, tohle je nejmodernější loď federace!" "No, ten konstruktér musel být cvok, takhle to splácat dohromady!" To už bylo moc. Kluk ho seřve: "Kde jste byl, když se probíraly změny?!" - pak se vztekle otočí a odejde ze slavnostního nástupu. Kapitán se dozví, že je to jeden z nejlepších inženýrů, kteří vyráběli jeho vynálezy. Je to Puerin, malý vzdálený nárůdek, který nikdy opouští planetu. Jsou zvláštní především tím, že velice pomalu dospívají - tomuhle bylo přes 30 a vypadal na 11. Dozvěděl se o tomto projektu jako specialista a byl jím fascinován. Zcela přijal všechny myšlenky neznámého kostruktéra, pochopil je lépe než kdokoli jiný, stal se jejich zastáncem, i přesto, že je neprosadil a hlavně se pro něj ten génius, který dal dohromady takovou loď stal ideálem. Díky tomu dokonce vstoupil k Flotile, aby mohl na tomto tajném projektu pracovat a prodělal tvrdý vojenský výcvik kázně. Když velení přišlo s "úpravami", ostře protestoval, až na hranici subordinace, ale práce na této fantastické lodi pro něj byla cennější než cokoli, raději se tedy podřídil, než aby ho vyhodili. Bude to veselé, až zjistí, že ho právě proklel do nejhlubších pekel...
Nemá zájem o velení tohohle zmetku a velení Flotily je spokojeno. Nechtějí ho do posádky a už vůbec ne jako kapitána, ale nemají argumenty proti. Postupně získává autoritu - a teď jí má, museli by ho udělat velitelem, kdyby byl chtěl. Záhy poté ovšem veškeré plány zkříží teroristé, kteří bez chyby ovládnou loď. Uprostřed plánů krizových štábů přijde s rozhodnutím, že přeci jen místo na lodi přijme. "Jemně" jej upozorní na to, že pokud si nevšiml, teď zrovna žádnou loď nemají. Umí však jednat a tak nakonec mu dají místo kapitána během únosu, jen aby se ho zbavili. On použije kapitánské přístupové kódy a přenese se přímo na loď - na tak neuvěřitelnou vzdálenost a přes štíty, že nikdo nedokáže pochopit, jak se tam dostal. Postupuje celkem obratně, až se dostane do letounu teroristů. který je k nové superlodi připojen. V něm uvidí, jak vyřešili otázku pilota: pouhý mozek, naprogramovaný k pilotáži, přímo propojený s řízením. Kapitánem tato zrůdnost hluboce otřese a dál už nepostupuje nijak ohleduplně. Mezitím ovšem v centrále štáb rozhodne loď zničit a spustí sebedestrukční kód. Kapitán stačí vztyčit ochranný štít kolem lodního počítače, řídící části lodi, utéct na letoun teroristů a dostat se z dosahu výbuchu. Ví, že s ním nepočítali, nechali by ho vybouchnout a taky ví, že někdo ostatní přesvědčil aby celou loď raději zničili, protože na lodi mohl přijít na spojení teroristů s vysokými důstojníky flotily. Po přistání obrovské ovace, ale sotva se ocitne mimo pozornost davu chtějí jej zatknout, aby vyslechli co ví a tehdy se objeví na scéně nový člen posádky: 1.důstojník. Je to setkání velice záhadné, o jeho existenci ví jen několik málo lidí v celém známém světě. Je zaměstnán vládou v tajné službě a je to bytost protovesmíru, tedy žije ve světě, jehož fyzikální zákony jsou natolik odlišné od našich, že je prakticky nepostihnutelný našim vnímáním. To, že je neviditelný je jen jedna z jeho předností pro jeho práci. Tajná služba zpozorní při objevení tajuplného génia a akce se ujme na vlastní pěst jeden z těch, o kterých ví ze samotné agentury je několik těch nejdůležitějších. Jako špička ve svém oboru pozná, s kým má tu čest a využije své pravomoci dostat jej z jejich spárů. Musí ho propustit, ale nikdo neví na čí příkaz, je sám v místnosti, nikde nikdo... A přeci mladý kapitán odhalí jeho přítomnost bez přístrojů a detekčního zařízení. Agent mu nabídne smlouvu s Vládou: bude pro ni pracovat, dostane velení on sám pak chce zůstat "svobodný". Navíc on sám, díky neznámému původu, se zcela vymyká pravomoci Federace vůbec.Agenta zajímá jediná věc: Proč to všechno dělá? Co je jeho cílem?" Jenže loď vybuchla... A kapitán, věrný svému způsobu jednání, udělá tu nejnesmyslnější věc: nechá se potvrdit ve funkci kapitána. Najde ve vesmíru jediný zachovalý kus bývalého superplavidla a postaví loď znovu. Zajde za Puerinem a nabídne mu zkoušku, pokud uspěje, přijme ho jako hlavního inženýra. Dokážeš si představit, jak je Puerin maximálně nervózní, když se dozví, kdo je ten kluk ve skutečnosti. Jde zase jen o virtuální test, ale o tom Puerin také neví, a tak při svém "Kobyashi Maru", uprostřed ničené lodi se sesype a rozbrečí. Z nepochopitelných důvodů jej kapitán právě proto přijme. Ale tentokrát to není těžká bojová loď I.třídy s několikatisícovou posádkou - je to jen malý trajekt, se slabým pohonem, kterým se obvykle vybavuje kyvadlová doprava mezi planetami sluneční soustavy, takže se dostane v registracích mezi nejpomalejší lodě, což brzy způsobí nejen mezi navigátory velký zmatek. A navíc s posádkou jen několika desítek lidí, je to však první nevojenská kosmická loď. Puerin je z toho zklamán, ale přeci jen považuje za štěstí pracovat pro svůj ideál. Nicméně po dokončení Flotila zasáhne, rozšíří loď (o místo pro příbuzné posádky, standartní složení kosmických lodí) a vynutí si. aby na palubě byli jejich důstojníci. Velení rozhodne, bez vědomí kapitána, nainstalovat "pilota", mozek... Velení se stále trápí , jak se jej zbavit. Mají zrovna jednání, kde hledají důvod k sesazení, když přijde a hodí jim k nohám kapitánské prýmky a s nevýslovným opovržením odejde: "Jste větší zrůdy, než ti co tomu člověku vzali tělo a naprogramovali mu mozek!" Než stačí vyprchat jeho hněv, donese se mu informace od jeho I.důstojníka, že našli pilotovo tělo, ale utajili ho, protože operace by byla příliš riskantní a mohli by svou jedinou možnost pilotáže ztratit. Agent mu tentokrát nemůže pomoci. Jde znovu na velitelství a poprvé se ukáže, že má smlouvu s vládou (podpis prezidenta) a musí být na palubě. Když odejde:"Chce letět? V dětské sekci je místo." Tam nastoupí i se svým doktorem. Hned při prvním zkušebním letu je loď přestane poslouchat. Ukradne mozek a zabarikáduje se na operačním sále. Kapitánovi se udělá špatně, když zjistí, díky jejich bezohledné touze mít tělo s co nejrychlejšími reakcemi obětovali kluka, který svým věkem nijak nevybočoval z dosavadní posádky. Se svým osobním doktorem, kterého rozhodně nemusí přemlouvat, provedli perfektní operaci, čímž ovšem celá práce zdaleka nekončí. Jakoby sice znovu stvořili člověka, ale musí nyní najít jeho osobnost, díky naprogramování se stal jen myslícím strojem bez vůle a vlastního chtění. Kapitán pochopitelně věděl, že nebude mít hned vyhráno, proto ještě před odletem požádal o někoho s empatickými schopnostmi, aby s ním mohl spolupracovat na léčení, nebyl to totiž první případ v dějinách a byl dokonce u zrození toho zvrhlého výplodu techniky - kybernetického zotročení, ale tehdy, v hibernaci, do toho nemohl nijak zasahovat. Jak se ukáže, i kapitán může být překvapen nečekaným vývojem situace. Místo řadového empata přiletí další člen posádky: